Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele
a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer
používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy.
Ve čtyřech obdobích byl postupně spolupracovníkem komunistické
tajné policie s krycími jmény …
Kniha má dvě části. První je interpretační studie Miroslava
Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a
díla. Její titul je inspirován teoretickým spisem filosofa
postmoderny Umberta Eca Otevřené dílo. Studie se zaměřuje na
zkoumání života a díla Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho) a
nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je specifický tím, že
byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a
skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB. Druhou
částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let
1949-1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil
historik Petr Blažek.
Sedmnáctiletá Lucy je nalezena ve svém pokoji brutálně zavražděná. Zdá se, že předchozího dne v domě proběhl divoký večírek. Bez vědomí rodičů, kteří jsou na dovolené. Inspektorka Lottie Parkerová brzy zjistí, že Lucy na party pozvala i spolužačku Hannah, kterou přede všemi zlomyslně ztrapnila. Když Lottie najde v Hannině batohu Lucyino zakrvácené oblečení, nezbývá jí nic jiného než vyděšenou dívku vzít do vazby. Hannah však tvrdí, že si nic nepamatuje, protože jí někdo zřejmě dal drogu do pití, což vzbudí v Lottie pochybnosti o její vině. Mezitím se v kanálu najde tělo patnáctiletého chlapce, který na večírku dělal barmana. A Lottie navíc s hrůzou zjišťuje, že její syn Sean, kterého z večírku sama vyzvedla, se tam nad ránem tajně vrátil pro zapomenutou bundu. Proč jí lhal? Je její milované dítě svědkem, či podezřelým… nebo snad dalším cílem vraha?