Jaroslav Seifert se narodil v Praze 23. září 1901. Jeden z největších českých básníků, publicista, překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984). Po nedokončených studiích se věnoval novinářské práci a literatuře. Pracoval v různých redakcích a vydavatelstvích.
Jako první z avantgardních básníků dospěl k poezii " ohroženého domova ". Svou tesknou a zpěvnou lyriku prohloubil filozofickými reflexemi a umocnil volným veršem.
Z jeho bohaté, více než šedesátileté tvorby vybíráme :
a) proletářská poezie
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
- intimní lyrika: sbírky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
zhasnou světla - reakce na mnichovskou zradu
d) za okupace
- sbírky Vějíř Boženy Němcové, světlem oděná,
Kamenný most
e) po válce
- sbírka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básně z válečných let), S otevřený náručí (zážitky z května 1945)
- sbírka Šel malíř hubnout do světa
- básnická skladba Píseň o Viktorce , sbírka Maminka
f) 60. roky
- tvorba po desetileté odmlce - reflexivní lyrika, nepatetický pohled na svět - vliv existencialismu, pocit úzkosti z totalitní moci; nepříjemné životní zkušenosti
- sbírky Koncert na ostrově, Halleyova kometa,
g) 70. a 80. roky
- publikace v samizdatu - vzpomínky, životní bilancování, verše přátelům, láskám, Praze
- sbírky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, bytí básníkem , kniha vzpomínek Všecko krásy světa