Kniha je napsána na památku lidí, kteří v Bytči žili a kteří odsud byli deportováni do vyhlazovacích táborů s prakticky mizivou šancí na návrat.
Publikace načrtává předválečný obraz relativně pokojného soužití společnosti na území malého města v Pováží, kde každý znal každého a kde se lidé posuzovali podle toho, jací skutečně jsou. Mládež - jako všude jinde - sportovala, hrála divadlo; pořádaly se plesy, nadšenci se věnovali turistice a jiným zálibám a koníčkům. Vedle toho se autor věnuje tragickému období pronásledování židovské komunity a její cílené likvidaci v regionu Bytče a okolí.
Kniha vysvětluje, kde všude byli Židé činní, co všechno pro město a okolí vykonali; vyzvednut je i ten fakt, že obyvatelé židovského původu stáli u zrodu tamního průmyslu a obchodu, což z knih, které dosud vyšly, není zcela zřejmé. Zvláště cenné jsou seznamy lidí, jak se v průběhu let měnily, zvláště v období holocaustu. Vždyť z 364 židovských obyvatel v r. 1930 zůstal v současné době v Bytči jediný občan židovského vyznání.
Zajímavé je uveřejnění jmen významných lidí, kteří byli s Bytčou velmi úzce svázáni, od profesora oxfordské univerzity Adolfa Neubauera v předminulém století, až po generála letectva Ivana Schwarze.
Zveřejněno je několik fotografií obyvatel Bytči, pokud byly autorovi k dispozici.