Sbírka Ymiho lebka odráží autorův úzký vztah k Islandu, o jehož
literární tradici i současnost se Miroslav Pech řadu let intenzivně
zajímá a který navštívil. Jeho poezie často vyvěrá ze smyslových
vjemů, ale i z dojmů, které v něm zanechala islandská krajina ve
své monumentální velkoleposti,…
Miroslav Pech dal o sobě jako spisovatel poprvé výrazněji vědět
soubory osobitě pojatých realistických povídek Napíšu Pavle,
Ohromně vtipná videa a Američané jedí kaktusy, které vyšly v
polovině minulého desetiletí. Po nich následoval jeho vrstevníky
kladně přijatý generační román Cobainovi žáci a řada titulů
inspirovaných žánrem hororu (Mainstream, Dítě tmy, Hranice už
nejsou, tati aj.). Roku 2022 vydal pod názvem Marabu svoji
básnickou prvotinu, k jejímuž napsání ho podnítily především
bolestné ztráty dvou velice blízkých lidí.
Sedmnáctiletá Lucy je nalezena ve svém pokoji brutálně zavražděná. Zdá se, že předchozího dne v domě proběhl divoký večírek. Bez vědomí rodičů, kteří jsou na dovolené. Inspektorka Lottie Parkerová brzy zjistí, že Lucy na party pozvala i spolužačku Hannah, kterou přede všemi zlomyslně ztrapnila. Když Lottie najde v Hannině batohu Lucyino zakrvácené oblečení, nezbývá jí nic jiného než vyděšenou dívku vzít do vazby. Hannah však tvrdí, že si nic nepamatuje, protože jí někdo zřejmě dal drogu do pití, což vzbudí v Lottie pochybnosti o její vině. Mezitím se v kanálu najde tělo patnáctiletého chlapce, který na večírku dělal barmana. A Lottie navíc s hrůzou zjišťuje, že její syn Sean, kterého z večírku sama vyzvedla, se tam nad ránem tajně vrátil pro zapomenutou bundu. Proč jí lhal? Je její milované dítě svědkem, či podezřelým… nebo snad dalším cílem vraha?