Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850)

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 4 e-shopech od 258 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850) koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
258 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850) koupíte na Knihydobrovsky.cz
Knihydobrovsky.cz
260 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850) koupíte na Kosmas.cz
Kosmas.cz
261 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850) koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
260 Kč
Není skladem

Krátký popis
Monografie se zabývá správou pražské univerzity (po 1882 univerzit) a typickými univerzitními úředními písemnostmi. Věnuje se období od poloviny 18. století do vydání vysokoškolského zákona 18. května 1950. Autorka přibližuje čtenářům vývoj nakládání s úředními písemnostmi v procesu od jejich…

Zobrazit celý popis
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Univerzita jako úřad? - Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950 a její písemnosti (s důrazem na období do roku 1850) je 259 Kč

Výběr knih autora Milada Sekyrková

Zobrazit všechny knihy autora Milada Sekyrková
Výběr knih vydavatele Karolinum

Zobrazit všechny knihy vydavatele Karolinum
Naše tipy


Atomová baba
Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Přibližuje i politické zákulisí, které poznala při otevírání Temelína a plánech na dostavbu Dukovan, angažmá v komunální politice doma v Pyšelích či ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na obor jaderné bezpečnosti. Zejména je ale příležitostí k tomu, hlouběji poznat veřejně známou osobnost v jiných kontextech a v prostředí, které její osobnost a názory utváří, a jejím prostřednictvím neformálně poznat obor, který má a bude mít dopad na život každého z nás. Rozhovor vedli vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Plešek a environmentalista a redaktor Radek Štěpánek. Dana Drábová (*3.6.1961 v Praze) pochází ze středočeských Pyšel, kde celý život žije a od roku 2010 působí také jako místostarostka. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT, později pokračovala doktorskému studiu v oboru jaderné inženýrství. V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (později ve Státním zdravotním ústavu), kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od 1. listopadu 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v říjnu 2023 jí bylo předsednictví potvrzeno na další pětileté období. 18. října roku 2016 se setkala s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou. Ve stejném roce kandidovala v krajských volbách do Středočeského kraje a byla zvolena krajskou zastupitelkou, k 31.květnu následujícího roku se rozhodla rezignovat kvůli neslučitelnosti politické funkce s funkcí vysoce postavené státní úřednice. V říjnu 2013 převzala na liberecké Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát za propagaci vědy, 28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát. 3.11.2022 ji ministryně obrany ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.