Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje
příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět
na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli
těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo
nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny.
Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně
zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové
této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující
čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli
tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha
místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých
časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech
téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po
svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance,
které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a
nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka
mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na
skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české
románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a
natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na
film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve
třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem
ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * *
„Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme
na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré
civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení,
že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země.
Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím
a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou
historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino
pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo
snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu,
každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a
naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky
„Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl
přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím
vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem,
které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a
Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem
schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této
románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha
dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo
prolito během českopolského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo
zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já
věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky
kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života,
jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a
chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou
formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého
lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní
minisérii Dukla 61
„Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v
současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve
společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou
minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně
koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem,
jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména
díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností
propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová,
literární redaktorka a publicistka „U
některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film –
v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v
rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí.
Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou,
Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě,
rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu...
a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává
tím, čemu Anglosasové říkají eyeopener.“ Hana Pernicová,
lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka
„Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se
snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné.
Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu,
kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné
emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými
scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře
vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří
Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a
publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském
kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje
také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly
těsně po první světové válce. Čtenář s českopolským konfliktem
neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat
všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci
bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a
srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora
Javorková, knihovnice a publicistka
