Ve druhé polovině 20. století se ve východní Evropě samotný
jazyk ocitl v komunikačním a politickém "zajetí". Tak to alespoň
pociťovala řada umělkyň a umělců, básníků a básnířek z tohoto
regionu, a vnímavě i kreativně, se znepokojením na tuto výzvu
reagovali.
Soustředili se při tom na…
Soustředili se při tom na materiální a mediální aspekty jazyka a
vytvářeli pro sebe a pro své publikum performativní situace, v
nichž bylo možné testovat, inscenovat a prožívat radikální možnosti
jazykového vyjádření. V básnických performancích se také odkrývaly
hranice jazyka včetně otázky, co je jazykem vyjádřitelné a co
nikoliv.
Propojení poezie a performance vedlo ke vzniku specifických
společenství, která se utvářela pod vlivem osobité povahy místních
prostředí a různých okruhů a směrů v neoficiální kultuře. Výpravná
a obrazově bohatá publikace tato společenství a prostředí
symbolicky rekonstruuje a umožňuje jejich vzájemné srovnání.
AFKDUNOR200