Jen velice málo klasických textů se těší trvalému vlivu a zájmu
od chvíle svého vzniku až po současnost. Ovidiovy Proměny do této
nečetné skupinky patří: zásadní dílo římské antiky hojně
podněcovalo imaginaci ve středověku i za renesance, inspirovalo
Danta, Shakespeara, Goetha i Ezru Pounda…
Emeritní profesor heidelberské univerzity Michael von Albrecht
(nar. 1933) patří k nejváženějším současným znalcům římského
písemnictví. Vedle monografií k Ciceronovi, Senekovi, Lucretiovi či
Vergiliovi je autorem mezinárodně respektovaných Dějin římské
literatury nebo opakovaně vydávané příručky Mistři římské prózy.
Současně je vysoce ceněným překladatelem (mj. Ovidia a Catulla) a
sám píše poezii v latině. I přes tuto šířku zájmů však ovidiovské
interpretace zaujímají v jeho díle zcela jedinečné místo. Počínaje
dizertací z roku 1959 se Ovidiovi obecně a Proměnám zvláště věnoval
po celou profesní dráhu a pro moderní ovidiovské bádání je postavou
natolik ústřední, že mu jeho žáci neváhali přiřknout titul
Ovidianissimus.