Zatímco si k sobě Tóko a Jú postupně nachází cestu, v Sajačině srdci klíčí semínko žárlivosti. Jú se ovšem přestává pídit po lásce, protože přesně tak si to Tóko přála... „Nejsem schopná se zamilovat. Nikdy jsem nikoho nemilovala a ani milovat nebudu.“