Roku 1892 do Prahy přicestovala skupina takzvany´ch
dahomejsky´ch Amazonek, které měly na Střeleckém ostrově lokálnímu
publiku předvádět způsoby života v africké vesnici. Součástí
skupiny byla i mladá žena jménem Gutta. Ta po pár ty´dnech zemřela
a z jejího pohřbu na Olšansky´ch hřbitovech…
In 1892, a group of so-called "Dahomey Amazons” came to Prague to
demonstrate the ways of African everyday village life to a local
audience on Střelecky´ Island. A young woman called Gutta was part
of the group. She died a few weeks later and her burial at the
Olšany Cemetery became an international "media sensation.” Two
years after the funeral, Gutta's remains were exhumed and placed in
the university collection, which later became the Hrdlička Museum
of Man in Prague. Her remains are still on display here today. In
his essay ‘Impossible Portraits of Gutta,' Polish artist Ludomir
Franczak searches for the forgotten story of the Yoruba woman and
asks how to refer to the Central European colonial past and the
violence perpetrated against its so-called Others. How to ethically
represent those who were exhibited in the "ethnographic shows” of
the era without merely re-capitalizing on their image in a
different context? Through artistic research, Franczak tries to
find creative strategies to responsibly share the stories of those
neglected by the dominant view of European history.
Přečtěte si upřímnou zpověď reprezentačního kapitána. Vtáhne vás do neobyčejného příběhu, kterak se obyčejný kluk stal hvězdou. Dozvíte se, proč nosí tolik jizev po těle. Kdy mu bylo nejhůř. Jak léčil nespavost. Proč po svých gólech roztočí vrtulník. Jak hospodaří s penězi. A kdo je jeho zlato. Byl srpen 2014 a Tomáš Souček měl devatenáct a půl. Čili věk, kdy už by talentovaný fotbalista měl pravidelně dokazovat, že je připravený na velkou kariéru. Jenže Suka nechtěli ani ve druhé české lize. Přišel jim neperspektivní, klátivý, příliš chybující, nedoučitelný. O šest let let později šéfoval Slavii, zářil v Lize mistrů a londýnský West Ham z něj učinil jednoho z nejdražších českých fotbalistů všech dob. Jak se to všechno seběhlo? O Sukovi "Odtrénoval jsem, rychle spláchl pot ve sprše, vytratil se v tichosti z kabiny, došoural se na pokoj. A co teď? V šedivém městě, stovky kilometrů od domova, jsem si připadal, jako bych spadl z Marsu. Nenapadalo mě, jak zabít čas, takže jsem si z nudy založil účet na Twitteru a pro pár sledujících, kteří si mě všimli, naťukal několik slov o tom, jak toužím nakopnout fotbalovou kariéru. Hlavou mi přitom běžely úplně jiné myšlenky. Co tady sakra dělám? A má vůbec cenu se snažit, když představa, že v tomhle kamrlíku strávím rok, mě upřímně děsí? Ubytovna ve Frýdku-Místku, na dohled od místního stadionu, bůhvíproč zvaného Stovky. Titěrná místnost, rozvrzaná postel, oprýskaný stůl, malá skříňka a ošuntělý sprchový kout, víc nic. Venku vrcholilo léto, do oken bez rolet smažilo slunce, takže uvnitř vedro k nesnesení. Na luxus a hotely s pěti hvězdami jsem si nikdy nepotrpěl, ale tady na mě padala těžká depka. A každou minutou bylo hůř a hůř." Jako bonus (a bez obalu) promluví jednadvacet exkluzivních hostů, které si Tomáš do své autobiografie speciálně vybral.