Kromě svérázné milostné poezie, a mého vztahu k přírodě a Bohu,
který je také tou poezií a přírodou, píšu o poslání a smyslu bytí,
o dobru a zlu. Narození a smrt do mé knihy patří. Jiný klíč k
otevření imaginace v mých básních tu patrně je, k odhalení jiným.
Občas, zdá se mi, příliš…
Zobrazit celý popis
Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu
osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým
portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze
všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik
možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak
se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé
ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se
systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z
normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší?
Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou,
anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem
se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských
devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy
se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně
vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých
let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus,
konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované
kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem
1989.