Komunismus padl, železná opona taky, rané devadesátky chutnají po
svobodě a naději. Není divu, že do rozpadlého kláštera, odkud boží
služebníky na dlouhá léta vyhnala socialistická armáda, se krom
několika stařičkých řeholnic nikdo dvakrát nehrne. Jana alias
sestra Františka je v tomto ohledu mezi ctihodnými sestrami
výjimkou – proto dostává na starost těch pár čekatelek, které se
časem přece jen objeví a nad jejichž skrytými motivacemi i zjevnými
nedostatky matka představená raději přivírá oči.Jenže všední život
v konventu mladou jeptišku příliš nenaplňuje. Do myšlenek se jí
vkrádá blízký kamarád z dětství a cosi ji táhne i k záhadné Karin,
z níž se má stát Kristova nevěsta. Hrdinčina představa o tom, jak
vypadá skutečná láska, se postupně mění a ona ve svém nitru zoufale
hledá pravdivou odpověď na životně důležitou otázku: patří její
srdce Bohu, nebo jinému člověku?Netradiční milostný příběh zpoza
klášterních zdí, kde spisovatelka Petra Dvořáková pobývala mezi
čtrnáctým a osmnáctým rokem svého života, líčí tento svět bez
falešné piety.„Jsou profese, o kterých se před listopadem 1989 z
mnoha důvodů nepsalo. Totéž platí pro některá témata. A ani dnes si
s tím vším česká literatura neví moc rady, i když právě zpracování
těchto bílých míst je čtenářsky přitažlivé, a především společensky
potřebné. Petra Dvořáková je jednou z těch, kdo se o to
pokoušejí.“– Salon Práva„Pohnuté životní příběhy a niterná dramata
deseti zdánlivě bezvýznamných současníků spojuje pokaždé trochu
jinak zproblematizovaný vztah k Bohu a katolické církvi. Autorka
zachytila jejich existenciální, sociální i náboženskou zkušenost s
neobyčejnou naléhavostí. (…) Tradiční křesťanské pojmy tu ožívají v
aktuálních souvislostech a pomáhají pojmenovat mnohé z toho, pro co
moderní společnosti chybí slova.“– porota Magnesia Litery o
autorčině knize rozhovorů Proměněné sny, oceněné Literou za
publicistiku 2007„V klášteře se vedly dva životy. Svatý a obyčejný.
Lidská tvář se tu skrývala, jen láska k Bohu se mohla převtělit do
lásky k člověku. Ta lidsky obyčejná, ta se v klášteře nepěstovala.
Sestry se milovaly jen kvůli Ježíši, protože si to přál. Začala
jsem té jejich lásce říkat zástupná. V hlubinách pod ní táhly
podivné proudy, o kterých jsem dlouho neměla tušení. Jen zřídkakdy
přede mnou probublaly na povrch a já hleděla do těch divokých vírů
a odmítala si připustit, že pod rouškou lásky se skrývají věci
bytostně lidské, se všemi temnotami, které život a povaha člověka
nosí. Musela jsem tu žít delší čas, abych je mohla zahlédnout jak
plachá zvířata, která sem tam bez kontroly proklouzla člověku na
oči.“– ukázka z textuAudiokniha (P) & © OneHotBook, 2025. Všechna
práva vyhrazena. Režie: Natália Deáková